Druhá polovina 19. století byla pro Podmokly obdobím prudkého rozvoje. Z malé vesnice s pouhými 72 domy (1850) se díky důležitému pohraničnímu nádraží a postupné industrializaci stalo město s 662 domy a téměř 11 000 obyvatel (1901). Zatímco nejstarší část obce kolem kostela sv. Františka se vyznačovala patrovými domy s předzahrádkami (dnes nahrazenými chodníky), na přelomu 19. a 20. století již ve městě vyrůstaly celé bloky činžovních domů se štukovou výzdobou v tehdy moderním secesním slohu. Jižní svah Pastýřské stěny se ve stejné době stal velmi příhodnou lokalitou pro stavbu honosných vil. Výstavba města probíhala především formou developerských projektů. Architekkti často vlastnící zároveň stavební firmu vyprojektovaly a postavili dům, který až po dokončení nabízeli k prodeji. Jen menší část staveb probíhala na zakázku konkrétního stavebníka. Tímto způsobem vznikl i architektonicky hodnotný soubor vilových domů v dnešní Resselově ulici postavený mezi lety 1905 - 1908. Autorem většiny z nich je podmokelský stavitel Rudolf Seidl, který na jednotlivých fasádách užil prvky historismu i secese. V každém z vilových domů se nacházelo několik bytů, které si pronajímali bohatí podmokelští podnikatelé a představitelů města. Ze souboru se poněkud vymyká vila „Ingeborg“ obrácená čelem k městu a zadním traktem do ulice. Roku 1910 ji postavil architekt Karl Sänger pro rodinu Nikolause Stolterfotha, majitele čokoládovny Hartwig & Vogel (později Diana). Nejmladším objektem v ulici je vila č.p. 1105 postavená roku 1931 architektem Adolfem Hrussou pro rodinu podmokelského hoteliéra Johanna Forstnera.